VLTAVAAA, OHŘEEE

10.2.
DEN -141.
Praha

Až do tohoto data sahá první zmínka o letošní výpravě. Venku sice mrzne až praští, ale já posílám mail s dotazem kdo všechno letos pojede. Lépe dřív než později…

18.3.
DEN -105.
Stále Praha

Tak, sestava se nám pozvolna rýsuje a já počítám, kolikpak to letos bude stát, zveřejňuji číslo svého bankovního tunelu a doufám ve štědré sponzory. Dělá to 680,-Kč za člověkoosobu.

21.4.
DEN -71.
A zase ta Praha

Sestava doznala zásadních změn, nicméně zaplatilo 14 lidí a tudíž jsem objednal lodě a zaplatil zálohu. Z teorie pravděpodobnosti existuje tedy nenulová šance, že letošní výprava bude.

28.5.
DEN -34.
Pro změnu Praha

Byl stanoven den, hodina, minuta ba i vteřina odjezdu. Dokonce i místo srazu jsem jednohlasně odhlasoval. Pokud tedy vše vyjde, 1.7.2005 vyrazíme. Zatím bedlivě sledujeme stav vody v Lenoře.

1.7.
DEN 1.
Praha -> Lenora

Dva dny před odjezdem sice bylo vody 2 cm pod limitem, ale NP Šumava Vltavu neuzavřel. Pak dokonce zapršelo a voda v Lenoře stoupla na krásných 49 cm. Po poledni jsme se srazili na hlaváku. I když výprava čítá 14 členů, sešlo se nás pouze 7. Kupodivu za Ditrichovi dorazila Soňa a zpoždění obstaral Michal. No a ostatní prý dorazí. Buď chytí vlak jinde nebo autíčkem. Nevadí, aspoň nás je akorát do kupéčka. Škoda že krychlík do Strakonic kupéčky neoplývá :-o Ve vlaku se pije tradiční cola s vínem a zpíváme. Nedaleko nás se usadila další parta s kytarou takže se ve výběru písní střídáme a zpěv zní celým půlvagónem. Nabíráme 15 minut zpoždění, ale osobák na nás samo sebou čeká a míříme do Lenory. Po příjezdu a postavení stanů jsme vyrazili do poněkud vzdálené, nicméně velmi příjemné hospůdky U sklárny. Po čase jsme se tu sešli všichni. Dorazila i poslední část naší výpravy – Luďa s Hankou a Karel s Janou. Družíme se, veselíme se, popíjíme… Já a Heny zveme Milana Sonáka z Inge k baru. Odvoz našich báglů z Lenory do Nové Pece nás stojí dva panáky tequily J

Hospodská moudra:

Janička: Lidi by neměli nosit boty, protože když se ráno člověk probudí s botama, tak je mu strašně špatně…

Heny: Jestli je Kohout oholenej, tak Zdeny je prdelka…

Cesta z hospody byla velmi veselá ani nevím jak se kdo nasoukal do stanu. Spinkalo se krásně i když v noci byla poměrně zima.

2.7.
DEN 2.
Lenora –> Nová Pec

Letos Milan říkal, že v našem termínu pojede 90 lodí z Lenory a 1100 z Vyššáku, a proto jsme vstali dřív. Asi v 7:30. Přesto jsme na vodu vypluli až chvíli před devátou. Na Soumaráku jsme udělali na levý břeh dlouhý nos a zastavili vpravo U štiky. Příjemná obsluha nás obsloužila klobásami, párky, bramboráčky a polívkou. Pomazlili jsme se se dvěma hladovými psy a v 11 zase vypluli. Krátce nato proběhla souloď, takže jsme nabrali hodinové zpoždění. Protože jsem letos s sebou vezl kameru, chtěl jsem něco natočit z lodi. Proto jsem si chtěl vyměnit místo s Markétou a vylovit kameru ze sudu. Rozhodli jsme se pro výměnu za jízdy. Výsledkem však byla Markéta nohama na lodi, zády na stromě a rukama po lokty ve vodě. A kamera stále v sudu :-o Pak přišel olej a všichni jsme začali usínat u pádel. Ale pak se objevil most v Nové Peci, my vyměnili lodě a Luďu za batohy a vydali se hledat suché místo v kempu. Teď už sedíme v Oase a čekáme na večeři. Nevím jak ostatní, ale já jsem utahanej jako kotě. Jenom nevím, jestli je na vině pivo nebo pádlo. Placení útraty v hospodě se trochu zdramatizovalo, protože servírky v tom měly maličko hokej. Restaurace Oasa v Nové Peci tímto dostává druhý trestný bod a stává se jednou provždy místem zapovězeným…

3.7.
DEN 3.
Nová Pec –> Vyšší Brod –> Rožmberk

Ráno jsme se pohodově vysoukali ze stanů a doufali v koblížky v 7:30. Bohužel bylo pozdě a koblížky vyprodány. Romana se jala vařit ovesnou kaši, nedbaje škodlivosti zdravé výživy ani Henyho hlášení “T mínus 20 minut”. Nakonec jsme termín posunuli o 3 minuty a vyrazili na bus. Vešli jsme se úplně akorát ještě s jednou výpravou. Já vyndal kytaru, Markéta tekuté gumídky a cesta příjemně ubíhala. V Černé jsme zase měnili autobus. Špatné na tom bylo to, že jsme přišli o výhodné sedačky, dobré bylo, že si Heny mohl odskočit vyprázdnit 2 snídaňová piva J Ve Vyššáku jsme vykoupili zásoby vína v sámošce a bohužel nám zavolal Milan, že budeme čekat na lodě z Lenory. Jeho odhad byl 13:30-14:00. Nakonec jsme zase vyráželi až kolem 15:00. U Inge bylo milión lidí hladových po lodi a docela chaos. Heny nám vyjednal slevu za dlouhé čekání a pak jsme se nalodili. První jez jsme kromě Tomáše všichni stáhli a pak přišel na řadu alkohol. Další jez s lávkou jsme všichni projeli a roztrhaní pluli dál. Pak Heny podivným způsobem dezertoval na loď k Daveovi a Romče. Nějak nás ta řeka donesla do Rožmberského kempu, se zpožděním a omluvou jsme si před šestou vyzvedli batohy a začali stavět stany. Někdo dal sprchu, někdo vlastní večeři, někdo hospodu. Nakonec jsme se všichni sešli v hospě za mostem a s kytarou protočili všechny kytaristy. Ještě v hospodě se mě a Henymu podařilo mystifikovat část výpravy, že batohy druhý den odvezou v 8:30. Následkem toho byl druhý den správný čas 9:00 úspěšně s předstihem dodržen. Ale nepředbíhejme. Ještě před tím se šlo do kopce a z kopce, potmě a se zpěvem, domů do kempu. Poznámka: Do kopce se špatně zpívá – řídne vzduch.

4.7.
DEN 4.
Rožmberk –> Pískárna

Ráno jsme se vysoukali ze stanů poměrně brzy a i když bylo mlhavo a zimmmma, tak hvězdy spatřené předchozí noci slibovaly nádherné počasí. Krátce před osmou proběhl první pokus o nákup koblížků – zavřeno. Krátce po osmé druhý neúspěch – fronta kam až koblížkem dohodíš. Ale snídaně z vlastních zásob byla taky dobrá. Já otevřel rum a vylepšil s ním čaj. Trochu jsem neodhadl dávkování a tak se nám při pití trochu křivila ústa J Pak jsme s Henym odešli na recepci čekat na Inge odvoz báglů a objevili druhé utajené okénko s koblížky bez fronty, takže poznámka pro příště… Batohy odjely, my dovlekli lodě k vodě, namazali se z vnějšku ochranným faktorem a sedli do lodí. A začali promazávat vnitřek. Soulodě se dynamicky měnily, napřed se čekalo na Kopáčkovic, pak jsme se osamostatnili my s Markétou a já natáčel na kameru, pak se prý zase Heny, Ája a Romča koupali. Těsně před Fíkem se objevil srub Inge – poznámka pro příště: zvážit kempování v Branné… K Fíkovi dorazily první Markéta s Janou, krátce po nich já s Karlem a následně zbytek. Dali jsme cca hodinový obídek, razítka a fíkovici a vydali se dál. Pískárna se vynořila poměrně brzy takže jsme hodinu čekali na batohy. Vyplnili jsme ji tradičně koupáním a nezdravým spánkem na sluníčku. Pak se většina vydala na dřevo na oheň a na borůvky. Luďa sepsal požadavky na nákupy a vypravil se pro vůz, který nám posléze prokázal službu medvědí. Vedle našeho tábořiště stál velký stan, který dělal příjemný stín, kde jsme povečeřeli a začali hrát a zpívat. Heny dostal telefonem z domova zprávu, že druhý den má pršet a pršet. Zatím jsme to nebrali příliš vážně a po západu slunce rozdělali táborák. Provizorní lednice z Daveova loďáku se ukázala nedokonale utěsněnou, takže místo buřtů jsme si opekli pravé vltavské utopence J ale chutnaly skvěle. Po vyčerpání všech známých písní jsme se odebrali do hajan a poslouchali vystoupení téměř profi hudebníků pod stříškou. Stejně jako loni, hráli skvěle, nahlas, dlouho, Kabáty… chrrrr…

5.7.
DEN 5.
Pískárna –> Praha

Stejně jako předchozí rok nás probudil déšť. Bohužel letos byl vydatnější a nemínil přestat. Většina z nás se po chvíli ocitla na vodní posteli. Nejkomfortnější vyfasovali Kohoutovi. Proto Karel s Luďou začali bagrovat odvodňovací kanál. Ukázalo se, že si Karel s Janou nahamounili pod svůj stan vodu z celého kempu :-o Černá předpověď počasí se nakonec vyplnila. Lilo celý den a i když se našlo pár optimistů, kteří by na řeku rádi vyjeli, rozhodli jsme se ukončit letošní výpravu o den dřív. Odevzdali jsme lodě a Luďa nás po kouskách odvezl do Krumlova na vlak. Měli jsme ještě hodinu před odjezdem a tak jsme se usídlili naproti nádraží u hospody pod stříškou. Protože číšníci nestíhali, Tomáš vyndal vařič a ukuchtili jsme si všechny zbytky nudlí co kdo v batohu našel. Nádraží bylo plné vodáků, kteří stejně jako my neměli rádi déšť, ale ČD překvapily a byly připraveny. Přistavily 2 posilové vagóny, takže jsme se krásně vešli. Namíchali jsme colu s vínem a začali se tradičně opíjet. Ba i nějaký Rudolf zbyl, takže v rychlíku už bylo veselo. Cestou padlo hned několik plánů: 1. pizzerie ještě tentýž večer, 2. bowling zítra, 3. kola na konci prázdnin, 4. hory v únoru. Na hlaváku jsem se já s Markétou odpojili na osobák na Beroun a zbytek vyrazil k domovu nebo k Janě na kolej. Večer ve 20:30 jsme se téměř všichni sešli v pizzerii na Suchdole. Chyběli jen Kopáčkovi a Vávrovi. Povečeřeli jsme pizzu, těstoviny a Kydlibábu a padl další plán – víkend u Ditrichových na chatě. Pak se většina osazenstva vydala ještě do kolejní hospůdky a pak už se šlo civilizovaně spát. A jako vždy bych na to nejdůležitější zapomněl – ve vlaku na Prahu přednesla Soňa návrh, jet příští rok Ohři. A nebyl to jen návrh planý… uvidíme za rok.